4. den, čtvrtek 19. 8. Sörle–Själandsklintens stuga, ujito 25 km

Dobré ráno. Vrbovková vystýlka pod stan fungovala, ale to je asi tak všechno – jinak pršelo celou noc, stan provlhl i zevnitř, část našich věcí je mokrá a do mojí krosny už jako tradičně zateklo. Prostě samá mokrota. Nebe je stále zatažené a občasně mrholí, což nám nedává dobré vyhlídky a nálada ve výpravě osciluje od ponurosti k bláznovství. Balíme všechno mokré, dáváme si místo vaření snídaně šneka se skořicí a banán a vyrážíme na trasu.

Kousek od prvního zálivu potkáváme místní: lidstva tu obecně moc není, přes den jsou buď za prací, nebo už se po sezóně sbalili a opustili letní chaty. V podstatě bez výjimky potkáváme výhradně důchodce, za celé čtyři dny jsme neviděli jediné dítě nebo puberťáka. Tihle místní nám ale přinášejí naději: paní nám přeje hezkou cestu a slibuje, že se šedá deštivá mračna určitě roztrhají a bude krásně. Je místní, tak jí věříme víc než norské meteoslužbě, protože tady se zjevně nic předpovídat konvenčními metodami nedá. Mraky tu extrémně rychle putují v několika vrstvách a každá vrstva míří jiným směrem. Avšak náhle wow! Lokální meteostanice nelhala: první paprsky slunce! A zrovna u místní rybářské kaple. Zázrak je třeba využít, zastavujeme a rozkládáme věci k sušení. Mezitím vaříme čaj a zkoumáme kapli: jednoduché dřevěné boudy jsou tu u větších vesniček všude – uvnitř většinou jednoduchý oltář a lavice. Tady je dokonce elektrická zásuvka, takže ač je nám to trochu blbé, rozhodneme se dobít duchovní energii a po improvizované modlitbě nabíjíme mobily. Kaple je úplně volně otevřená, suchý záchod vedle ní je ale zamčený, snad aby někdo nekradl toaletní papír.

Taky tu ve vesničkách mají mini muzea. Dřevěné nezamčené domečky s dokumenty lokální historie i současnosti. Sotva se tam vejdeme.

Počasí se skutečně zvetilo, čas vyrazit dál z Fällsvikshamnenu – chceme dnes dojít až na turistickou chatu na druhé straně poloostrova, abychom nemuseli spát v zatím stále mokrotou nasáklém stanu. Hned za kopcem nás čeká přírodní rezervace Roksidan – nádherné pobřeží plné obrovských kamenů. Čekal jsem obecně, že Švédsko a Matějem vybrané trasy budou krásné, ale tohle je až moc velký nápor emocí údivu a úžasu.

Navíc: moc chceme vidět losa a tuleně a dnes jsme jako zoologická expedice nepřímo uspěli. Po cestě jsme stopovali losí stopy v bahně a identifikovali malé kulaté bobky jako „moose poop“ – jsou tu! A tady v Rotsidanu jsme mezi kameny našli polorozložený zbytek tuleně – taky tu jsou! Máme skromné cíle, takže stopy, bobky a mrtvolky jsou už víc, než jsme si mohli přát.

Za nádhernou přírodní rezervací leží přístav Barstahamn: Matěj obdivuje starou rybářskou kapli, já nedaleký hostinec, kde by snad mohli vařit.

Smůla, je po sezóně, nic už tu nefunguje a hostinec oficiálně zavírá ve dvě odpoledne – před 15 minutami. Paní výčepní se snad zželelo našich podvyživených obličejů a domluvila nám u kuchaře rychlé burgry z polotovarů – žádný zázrak, ale i tak to bude po dvou dnech první teplé jídlo! Opouštíme Barstu přejedení, ztěžklí, ale spokojení – směr Bönhamn.

Cestou míjíme jezero Mjösjön a zrovna svítí sluníčko, támhle vpravo to vypadá na nějaké molo… Je čas výpravu zcivilizovat, s hrůzou nám dochází, že jsme se od začátku cesty nekoupali. Není to naše povahová vlastnost, jen nebylo moc příhodných míst. A když byla dobrá místa na hygienu, pršelo nebo byla zima. Tady u Nörd-Mjösjön se ale všechno sešlo nádherně, takže nazí míříme do rozumně studené vody.

Za chvíli nás čeká malebný přístav Bönhamn, jak z propagační pohlednice – a je po sezóně, takže to kromě jedné rodinky vůbec nikdo není; všechno zavřené a poklidné.

Dobíráme vodu na poslední dnešní etapu kolem pobřeží a psychicky se připravujeme na závěrečný výšlap na kopec Själandsklinten, kde by měla být turistická chata. A skutečně je tady! A jaká!

Opět jsme tu sami s nádherným výhledem do kraje a kamny, které netušíme, jak rozfajrovat – ale Matěj se nevzdává a po mém prvním selhání se mu daří nejen chatu vytopit, ale i na místní pánvi osmahnout klobásy pro směs s cizrnou a omáčkou. Tak tady určitě doschneme – a navíc dvě teplá jídla za jeden den? To je blaho. Tak dobrou noc.

-T-

Nejnovější příspěvky

Nejnovější komentáře

Archivy

Rubriky

Základní informace

Matěj Autor článku:

Napište první komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *