V noci střídavě pršelo a stanem lomcoval silný vítr, ale přežili jsme. A zase se docela brzy vzbudili do dost studenýho rána. Takže se nám ani trochu nechtělo ze spacáků. Skvělý ale je, že už je Tomovi mnohem lépe. Posnídali jsme sladký pečivka koupená včera v již oblíbeném supermarketu Ica. Byly to dva šneci, ořechový a pistáciový a chutnaly skvěle. Pak už jsme vyrazili směrem vnitrozemí. V bukovém lesíku nás překvapila kamenná stavbička, dozvídáme se, že sloužila ke zpracování lnu. Lezeme dovnitř. Jsou tu kokony a u nich strážkyně obří pavoučice. Trochu se bojíme a jdeme pryč.
Je tu hodně středoevropská krajina, jen zahrady sem tam roztroušených statků sekají automatický sekačky. Je to trochu děsivý. Byly už včera v zahradách Norrviken. Od moře hodně fouká a jsme navalený, ale moc víc oblečení už nemáme. Moře se s námi prozatím loučí. Koukáme na něj svrchu z pastvin, hodně bouří a je nádherný.
Krajina se však opět proměňuje. Vcházíme do rašeliniště. Jsou tu rosnatky, klikvy a všechno. Hodně hezký, rozsáhlý, chodníčkama přístupný a větrný.
Pak chceme do obchodu s lokálním zbožím, kam nás nalákala mapa, ale značka nás zprvu vede „špatně“. Nedáme se a vracíme se podle map.cz jdeme směr předpokládaný obchod. Je to ale jen benzinka na dálničním odpočívadle, použijeme záchody a Tom kupuje mix pendrekových bonbónů. Během dne je jíme a k mé radosti a Tomášově zklamání jsou skoro všechny sladkoslaný. Cesta značená na mapách.cz je totiž stará už nepoužívaná větev. Pořád je ale vyznačená a svým nepoužíváním dobrodružná. Jen teda vede kousek podél dálnice. Brzy potkáváme skutečnou Skåneleden a za chvilku jsme u spacího místa. Je to tu moc příjemný. Protéká zde potůček a svítí sluníčko, tak se umyjeme. Už jsme to hodně potřebovali a je to příjemný.
Jsou ale teprve asi tři hodiny a další spací přístřešek je vzdálen „jen“ 17 km, takže jdeme dál. Cesta to není extra zábavná, střídají se zde různé typy lesa včetně smrkových monokultur. Nebýt jiného značení smrkové kulatiny, kterou Tom zkoumá, nepoznali bysme, že nejsme v Česku.
Vedle jednoho resortu je cedule, že „here“ je pitná voda. Zdroj nevidíme a Tom neohroženě jde do areálu. Nikdo tu není, ale vypadá to zde hodně hezky. Nakonec je voda vyvedená hned u cedule, jen z druhý strany, kdo byl to byl čekal? Skvělý je, kolik je všude borůvek. Hrozně moc! A najdeme taky tři křemenáče a dvě růžovky, uděláme si je k večeři.
U cesty nacházíme i lesní jahůdky. Mňam! Spací místo je už jen kousek, dneska jsme ušli 27 km, což je zase blízko limitu našich sil. Jsou tu hned dva přespávací přístřešky (vyjma trasy Skåne tu vede i Hallandsleden, jsme totiž na území sousedního regionu) a mezi nimi ohniště. Na něm podusíme houby, osmahneme roastbeef, uvaříme kuskus a najíme se. U toho ale už usínáme a řešíme, co dál… Má se spíš ještě ochladit až pod 10 stupňů a to se nám moc nelíbí. Hlavně na to nejsme vybavení. Ještě bude čaj z lístků jahodníku. Dobrou noc.
-M-
Napište první komentář