Londýn – část II. (25. 2. 2018)

Dneska nikam nespěcháme, London Eye máme až na 17:30, plány jsou jinak spíše mlhavé, takže se můžeme ještě chvíli válet v postelích, které jsou nečekaně příjemné (přesto, jak jsou měkké). Užijeme si lépe i britskou snídani s klobáskou, míchanými vajíčky a fazolemi. Je fajn, že tu mají třeba melouny, ale zelenina trochu chybí. Ze zastávky Shadwell, kterou máme vskutku za rohem už mazácky s přestupem jedeme k Toweru.

Počasí nám opět přeje, je uplně vymeteno, sluníčko svítí a ani není mráz :-) S Oyster card nám to jde taky lépe než včera, kdy jsme museli několikát neplánovaně dobíjet. Takže už jsme praví Londýňané, haha. Tower je nečekaně rozlehlý, září svými mohutnými zdmi do okolí a líbí se nám. Obdivujeme hlavně směsici historické, moderní a současné architektury, která se tady všude krásně snoubí.

Tower bridge je taky supr, jen na něm dost fouká. Hezky si ho projdeme tam a zpátky – mamka uzřela Tesco a chce porovnávat ceny a výrobky, čemuž se nebráním. Dalším cílem je St. Pauls katedrála, což obnáší další jízdu metrem s přestupem. Zase mě překvapilo svou monumentálností. Vlastně je tu všechno tak nějak větší, i ta Temže není žádná říčka.

Chodit se nám už vůbec nechce, tak se metrem posunujem všude, i daší jednu zastávku na Trafalgar square. Je to tu rušné, hraje tu dost dobře jeden busker a je tu celkově příjemná atmosféra. My však prvně míříme do Národní galerie. Je jak jinak než obří a plná opravdu skvostných děl, takovou koncentraci jsem snad ještě neviděl. Taky je to všechno ale patřičně únavný, pro oči i pro nohy. Nějak se nám tak podaří minout van Eyckovy Manžele Arnolfini, ale za to vidíme Wiltonský diptich, Leonardovu Madonu ve skalách, nějaký Rubense, Rembrandty, Vermeery a tak. No sbírku mají hezkou!

Protože už hodina pokročila, dáváme si v galerijní kavárně lehký oběd – plněnou bagetu a salát z quinoe a lososa. Je to docela dobrý a naproti nám si přisednou Češi. Chvíli se mi chce předstírat, že česky neumim, ale je to vlastně docela jedno. Čechů tu potkáváme fakt hodně. Venku na náměstí kupuje mamka nějaký ručně dělaný suvenýry, pokládáme mince na obrázek český vlajky (jeden pán tu kreslí vlajky různých zemí a lidi na ně mohou dávat penízky, docela hezký) a jdeme dál směrem k parlamentu.

Jsme už fakt uchozený a chceme se svézt čeveným double deckerem, takže dvě zastávky popojedem. Další cíl výletu splněn. Na L. Eye máme ještě asi dvě hodiny čas, tak obcházíme parlament (je, chvilka napětí, obří) a hned naproti jdem do první hospody, co najdem. Je docela stylová, mamce objednám guiness, sám si dám cider a jsme spokojený. Jen si pak se mnou chce povídat trochu podivínský chlápek s lesknoucíma se očima. Různě se ptá na Česko a předkládá mi nějaký nesmyslný geopolitický ideje, ale vlastně to je docela zábavný. I tak jsem rád, že mamka zavelí k odchodu.

Pomalu přejdem Temži, kocháme se výhledy a míříme ke kolu. Všude je plno lidí, ale fronta uběhne hezky plynule a už se ženeme do prosklené buňky, která během půl hodiny oběhne kružnici v docela slušný výšce. Výhledy jsou fajn, ale ještě lepší je zapadající slunce, který dělá super stíny. Část města máme jako na dlani a ani mi nepřijde tak velký (při vzpomínce na vyhlídky v Osace a Tokyu).

Doploužíme se na metro, dojedem na hotel a padnem na postele :D Bylo to dneska docela náročný, ale zvládli jsme to hezky. Zítra nás čeká už jen odlet zpátky do Brna…

Nejnovější příspěvky

Nejnovější komentáře

Archivy

Rubriky

Základní informace

Matěj Autor článku:

Napište první komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *