Po vydatném spánku jsme ani příliš nespěchali se vstáváním, na snídani, která má být vyhlášená, jsme se však těšili. Nabídka byla opravdu široká, najedli jsme se dosyta. Jen v termosce nebyla uplně horká voda a Lukášovi nešel moc vylouhovat čaj. Obsluha to s malým divadýlkem rychle vyřešila. S hotelem jsme tedy byli spokojení velice. Jediným plánem na dnešek je podívat se do záhřebské zoo, protože to nás v zahraničí baví a jsme vždycky zvědaví. Botička na autě nebyla, lístek s pokutou taky ne, takže jsme mohli vyjet směr zoo, tedy východně od centra.
Chvilku jsme hledali parkoviště a nakonec auto nechali někde v boční uličce. Zoo je v obřím parku, kde to na nás působí hodně příjemně. Jen by tu nemuseli běhat hysteričtí psi, což nás stálo malou zacházku. Zoo byla významně zrekonstruována a zmodernizována z prostředků EU a je to na ní znát. Hodně se nám líbí, že je tu málo návštěvníků – je totiž docela zima. Baví nás výběh nutrií – je jich tam hrozně moc a různě spolu zápolí a piští podobně jako naši kendžuláti. Dlouho se zastavujeme u voliéry se žebřičkama, který utvořili párečky a staví si hnízda. Je to roztomilý a romantický.
Podobně se nám líbí i jeden z pavilonů, kde jsou bércouni s pohyblivýma chobotkama místo nosáčků. Skvělý je, že je to celý pavilon chorvatských hadů. Žije tu fakt spousta druhů! Většina byla navíc hezky vidět, to nás bavilo. Vůbec tu maj hodně hadů a plazů, i jedovatý (děsivý zmije gabunský). Jinak tu mají obligátní zebry, lvy nebo hrochy, ale zoo je celkem malá a kompaktní, takže se ani nestihneme unavit a unudit.
Dalším cílem je nějaký jídlo. Máme v plánu koupit ještě nějaká mlsotky a podobně v nákupním centru, takže oběd chceme vyřešit taky tam. Jedeme tedy na předměstí a trávíme čas chozením mezi regály. Já si nakonec kupuju suši. Drcenou plazmu jsme nenašli, škoda, ale máme čipy, čokoládu s burizonama i červený víno Vranjac, tudíž můžeme jet směr Brno.
Nedá nám to a plánujeme ještě zastávku v Mariboru, kde jsme při našem putování po Slovinsku před pár lety nebyly. Na hranicích je malá fronta, ale vše proběhne bez problémů a za hodinku už parkujeme v druhém největším městě Slovinska. Sněží a za chvíli se začne stmívat. Centrum města na nás působí hodně příjemně, je takové ospalé, ale přitom má skvělý potenciál. Potkáváme řadu lákavých podniků, zajímavé památky a malebná zákoutí. Hodně atmosféry dělá široká řeka Dráva, nad kterou se zvedají hradby s gotickou synagogou! Líbí se nám tu, ale musíme jet dom, pořád totiž sněží a nevíme, co bude dál.
A skutečně, kolem Grazu začala docela chumelenice, musíme jet maximálně osmdesátkou, auta se začínají štosovat. Naštěstí to není nic vážného, nepotkali jsme ani žádnou nehodu, ale cesta do Brna se nám trochu prodloužila. Výlet to byl ale dobrej! To jsme ani nečekali, že se dá takhle příjemně vyjet na víkend do Záhřebu. V létě to zas musí být uplně jiný zážitek.
Napište první komentář