Později ráno déšť konečně ustává, a tak se probouzíme do relativně hezkého dne: mraky jsou výrazně výš a vidíme vrcholky kopců – krajina najednou vypadá úplně jinak, a možná bylo fajn mít na drsné pobřeží Sylteviky mlhu – dodalo to atmosféru. Balíme a vydáváme se k silnici, která nás dnes bude provázet celý den: scenic road 8100 z Vardø do Hamningbergu je úzká tak akorát na jeden směr a provoz je minimální: místní a karavany cestujících seniorů.
Zastavujeme hned u chráněné rezervace Sandfjord s neobvyklými písečnými dunami, vaříme kaše, a hlavně rozkládáme vlhké karimatky, spacáky i stan, protože dnes poprvé po několika dnech vysvítá sluníčko mezi mraky.
Po krátké procházce bez krosen po pláži ale pokračujeme dál, protože nás dnes čeká cca 30 kilometrů cesty. Každou chvíli se stejně zastavujeme a pozorujeme ptáky: dnes třeba čečetky, zvonky, lindušky, modráčka, orly, různé druhy racků nebo strnady rákosní. Matěj dokonce při jedné takové zastávce mezi kameny pod námi zahlédne lasičku – zvědavě nás pozoruje, ale je příliš hbitá a nedá se vyfotit. Chvíli s ní pozorovatelskou hru hrajeme, ale pak to vzdáváme – je mrštnější. Scenic route je skutečně scenic – terasovité rozedrané útesy, skalní stěny, ostré kamenné špice, prostě paráda.
Sekat do toho cestu k rybářské vesničce ale muselo dát šílenou práci. Další sušený oběd vaříme v deltě řeky mezi ovcemi. Z moře občas vykoukne tulení čumák.
Cesta ubíhá celkem rychle, k večeru dorážíme k přírodní rezervaci Barvikmyran og Blodskytodden, soustavě mokřin a jezer, do kterých je teď přísný zákaz vstupu (v podání Norů „we kindly ask you to not…“) kvůli hnízdícímu ptactvu.
Je tu ale parádní ptačí pozorovatelna, kde vaříme polévku a nakonec se v ní rozhodneme i nocovat.
-T-
Napište první komentář