Jen, co jsme usnuli, začalo kapat. Naštěstí malinko a brzy to přestalo, ale i tam se nám pak hůře usínalo. Les kolem překypoval životem. Šustění, skákání, šramocení, skupinku divočáků ochomýtajících se okolo jsem pro jistotu za nespokojeného chrochtání zahnal tleskáním. K ránu se ještě kolem tiše procházel srnec. Vstávali jsme po sedmé a posnídali až nahoře u Třech kamenů, kde jsme původně plánovali přespat. Je to křižovatka cyklotras a dříve tří historických území (jeden z kamenů má teď náhradníka, srandovní.)
V přístřešku Zbojník vaříme kafe a je nám dobře.
Pomalu sestupujeme posledními svahy Bílých Karpat přes vyhlídku na protější louky Čertoryje.
Zajdeme si i kousek na slovenské území a zanedlouho dojdeme k plotu obory Radějov. Pověst majitele, miliardáře Ing. Leoše Novotného, je nevalná, ale obora je pro turisty přístupná. Čeká nás 5 km asfaltkou kolem desítek jezírek, černé srnky a stádeček daňků.
Je to úmorné a smrdí z toho snaha papalášství a snaha se zalíbit a vyspravit si pošramocené renomé. Dobře to ilustruje závěrečná tabule, kde Leoš vypočítává, co všechno pro rozmanitost přírody v oboře vykonal. (Spásané a sešlapané orchidejové louky by mluvily jinak).
Kolem vyschlé říčky sejdeme do chatové osady Mlýnky, kde nás naláká terasa osmdesátkového penzionu s chatkami Jana. Posilníme se a jsme vcelku připraveni na závěrečnou část cesty.
Po kilometru dojdeme k ne zcela čisté malé přehradě, ale já mám plavky a koupání je super osvěžující.
Pokračujeme kolem švestek, blum a mirabelek dál. Definitivně jsme opustili pohraniční pohoří, skončil tím „pochod smrti“ a začíná „peklo na zemi“.
Jižní Moravou už v létě jít nechceme, je vedro a minimum stínu. Dojdeme do Sudoměřic, kde zaujme odporná socha zakladatele Sudomíra, dvě čapí hnízda a kostel se čtvrtí rodinných domů z doby Protektorátu – ve stylu německé tradiční architektury se sedlovými střechami a vikýři.
Místo vlaku jedeme do Hodonína autobusem a pak už Moravanem do Brna. V Hodoníně máme ještě půl hodiny času, tak si na zahrádce objednáme aperol spritz na oslavu padesáti ujitých kilometrů.
Napište první komentář