Rujána nám k srdci přirostla maximálně tak přírodou, tudíž míříme na blízký ostrov Usedom. Vlak ze Züssowa končí až na polském území ve Svinoústí (Swinemünde, Świnoujście). Jedou ta jenom Němci a my. Přes město se potřebujeme dostat k přívozu přes řeku Świnu tekoucí od štětínského zálivu – nejsou tu žádné mosty kvůli lodní dopravě, první tunel otevřou až letos na podzim. Je to hodně paneláků a kýče, takže se máme snadno nad čím pohoršovat.
Máme hlad, lákavě vypadající a dobře hodnocené bistro s polskou kuchyní je ale plné, tudíž musíme naproti do poněkud nóbl restaurace – výborná rybí polévka a jehněčí s brambory. Bylo toho moc. Spolu s auty a řadou pěších se přesouváme přívozem na druhou stranu města, kde je přístav a nádraží pro vlaky směřující dále do Polska.
Moc spojů tady oproti Německu nejezdí a vlak je tak skutečně nacpaný. Vystupujeme v polském letovisku Międzyzdroje na břehu Baltu na ostrově Wolin. Bereme to přes Lidl s překvapivě pestrou nabídkou pivních speciálů do lesního kempu, který hostí početnou českou klientelu. Trochu si odpočineme a zamíříme k moři – obří písečná pláž, bary a lunaparkové stánky i celkově pouťová vizáž.
Zaplaveme si ale hezky, moře je zde klidnější, ale o něco chladnější. I oproti bývalému východnímu Německu to zde postrádá jakýkoliv řád. Hned na okraji města začíná wolińský národní park, který taky chceme alespoň okrajově navštívit.
Jsou tu bukové lesy na strmém písčitém pobřeží, trochu se to podobá Jasmundu. Za chvilku dojdeme k betonovým pomalu zarůstajícím substrukcím a konstrukcím vojenských objektů. Robert prvně nadšeně dokumentuje, protože máme za to, že je to ještě z dob, kdy celá oblast patřila Německu. Ukazuje se ale, že obranná dělostřelecká linie vznikla až po roce 1945 – nadšení opadá.
Ještě po zakázaných schodech sejdeme na pláž, kde při fotogenickém západu slunce sníme půlku malého melounu. Druhá zbyde na snídani.
Přes dovolenkové odporné město dojdeme zase až po desáté do kempu, kde to docela žije. Bohužel díky Čechům, kteří si z nám neznámých důvodů myslí, že v kempech se může hluboko do noci hlasitě hrát na kytary a zpívat nebo pouštět z auta na plné pecky nějaké disco. Nejlépe všechno dohromady z několika směrů. No, snad se vyspíme, zítra vstáváme brzy.
Napište první komentář