Z hotelu se vyhrabeme až po desáté a míříme opět do města. Tentokrát je o poznání živější. Zkoumáme cihlové budovy univerzity, postupně si dáme dvě kafe, protože první je v podstatě nepitelné, a neodoláme návštěvě hlavního kostela.
Je to monumentální cihlová stavba s hodně vysokým stropem. Platí se trochu překvapivě vstupné a po obejití hlavního oltáře zjišťujeme proč. Nachází se zde v základu pozdně gotický orloj. Pouští se jednou denně a my máme právě štěstí, protože to je zrovna v poledne, což je asi za pět minut. Spustí se zvonkohra a uplně nahoře oběhne asi šest postaviček kolem žehnajícího Krista.
To už ale musíme zpět na nádraží a přesunout se do dalšího hanzovního města – Unescem zapsaného Stralsundu. Centrum obklopené vodou je obrovské. Prvně neomylně zamíříme na Neumarkt s kostelem PM, což je další obrovská cihlová gotika, tentokrát s nádhernými barokními varhany.
Zjišťujeme, že se dá jít na věž – je to sice za 5 euro, ale vidět město z výšky může být zážitek. Stoupáme po točitém schodišti k obrovským zvonovým stolicím a dále na ochoz s drobnými okénky odkud je vidět město. K našemu překvapení ale schody pokračují dál, až dojdeme úplně nahoru do kaplice na špičce střechy, cca 90 metrů vysoko. Výhledy jsou nádherné, skoro až závraťové.
Kolem krásných dvorečků s hrázděnými domky a záplavami topolovek a hortenzií dojdeme do přístavu. Cestou navštívíme další kostely.
U stánku mají ryby v bulce, tak zkoušíme uzeného úhoře a nějako jako matjes. Moc dobré to bylo.
Přes obchod musíme trochu úprkem na nádraží. Vlak má bohužel trochu zpoždění, takže nestíháme přípoj na Proru. Nabízí se přestup na ICE z Bergenu do Ostseebad Binz, tak to zkoušíme. Bohužel i tento spoj je zpožděný a v Binzu jede vlak až za dvě hodiny. Naštěstí za chvilku vyráží bus, tak se přesouváme ke kempu jím. Na recepci jsou ale nekompromisní – mají plno a musíme jinam. Další možnost – Wohnmobil Oase je vzdálen tři kilometry komářím lesem. Cestu zpříjemňují borůvky všude okolo, ale nemáme moc náladu ani možnost je sbírat, hned se na nás sesypou komáři. Kemp má zavřenou recepci, ale lze využít automatu, skrze který je nám přiděleno místo na stan a kartička. Lokace je průchozí plácek hned vedle restaurace a umýváren. Jsme trochu rozpačití, ale nakonec stan stavíme a jdeme se projít ke komplexu Prora a k moři. Musí se přejít koleje a trochu brodit lesem, tohle kemp moc vychytané nemá (taky sem jezdí speciální autobusy, aby lidi svezli k moři nebo do Binzu).
Docela fouká a je chladno, písek na pláži studí, ale voda je teplejší než vzduch. Robert skočí do vln nahý, já si koupání nechám na zítra.
Napište první komentář