7. den, pátek 1. 7. 2022 Bad Harzburg–Rostock

Ještě před spaním jsme zkontrolovali předpověď počasí, takže nás prudká noční bouřka nepřekvapila, ani ranní občasný déšť. Vychytali jsme krátké časové okno bez deště a sbalili stan. Posnídali jsme v párty boudě v kempu a už za vytrvalého deště vyrazili do 3 km vzdáleného nádraží v Bad Harzburgu. Naštěstí jsme moc nepromokli, ale příjemné to nebylo.

Do Goslaru to bylo po trati plné mechanických návěstidel apod. jen kousek, a navíc tam už skoro nepršelo.

Hned kousek za nádražím nás čekal asi nejkrásnější pozdně románský kostel, co jsem kdy viděl. Vynikající kamenické práce, nádherný prostor, apsida plná pestrých nástěnných maleb z doby výstavby.

Podobně staré a rovněž krásné kostely jsme navštívili ještě dva a podle všeho je jich tu celá řada. Goslar byl totiž ve středověku významným městem s falcí.

Míříme právě na falc, protože vyjma románských zbytků jsou zde památky na císařské 19. století. Obrovský císařský sál s nástěnnými malbami z historie legitimizující Hohenzollernské nároky na císařský trůn i symbolické propojení s Karlovci, Otonci i Štaufy. Pozoruhodné.

Čas nás ale opět tlačí, ve dvě nám jede vlak směr Rostock u Baltského moře. Po dvou přestupech se ocitáme v Berlíně, kde máme chvilku na vyběhnutí do deště a obhlídku blízkého Bundestagu.

Třeba nakonec zastavíme v Berlíně na delší dobu cestou zpět. Po dalších dvou hodinách dojíždíme do Rostocku, kde máme hned vedle nádraží zamluvený hotel. Stejně nám to nedá a po deváté vyrážíme do 2 km vzdáleného centra. Je to zde zcela jiné, než jsme zatím viděli. Centrum je ohraničené fragmenty hradeb a bran a fragmentarizace je společná pro celé staré město.

Je překvapivě terénně zvlněné a rozdělené na několik částí s obrovskými cihlovými kostely (jeden je přestavěn na byty a kanceláře, a dokonce má solární panely). Zatím je všude skoro liduprázdno a trochu poprchává. Postupně se dostáváme do živějšího centra (Neumarkt), kde jsou staré hanzovní domy se štíty, cihlová radnice s barokní představěnou fasádou, polocihlový panelák a opodál monumentální architektura, kterou neumíme časově zařadit (až na hotelu zjistíme, že je specifická severoněmecká sorela).

Celkově se nám tu docela nečekaně líbí (zastávka zde byla neplánovaná a vyvolaná příliš drahým ubytováním ve Stralsundu). Koupíme si na zahnání hladu kebab a šup zpět do hotelu.

Nejnovější příspěvky

Nejnovější komentáře

Archivy

Rubriky

Základní informace

Matěj Autor článku:

Napište první komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *