Ráno už všechno jede jako po másle, mamka se dokonce osmělí sama i objednat, co chce na snídani. Pak má bojovku sehnat pastely de nata, vysněný dárečky. Čekám na hotelu a balím se, zatímco sama jde do města. Vrátí se ale s prázdnou, ve dvou obchodech na ulici je neměli a v kavárně neví, jak si o ně říct – ve výloze vidí krabičku se šesti kousky a tu by chtěla. Tak to pak nakoupíme společně a jdeme na metro, oblíbená stanice Marques de Pombal a s přestupem na stanici Oriente. Je zde velké nové nádraží a celkově hodně moderní zástavba, zbytky po EXPO 98, aréna a podivná lanovka na rovině.
V obřím Continte nakoupíme poslední dárečky a svačinku a míříme po molu k Oceanáriu. První část je japonským tvůrcem zbudovaná výstava vod amazonského pralesa, je to moc hezký. Pak se ale pokračuje do hlavní budovy, kde je fakt obří akvárium plný žraloků, mant a dalších stovek ryb. Je to skoro až děsivě úchvatná podívaná. V dalších expozicích jsou představeny vody a pobřeží všech oceánů. Dokonce i papuchalky tady mají, vzpomínám na Faery. Hodně nás baví hravé mořské vydry a celkově byl dobrý nápad se sem podívat.
A taky nechybí restaurace, kde si dáme tresku a neodoláme želé kostkám. Jsou překvapivě dobrý, svěží, a ne moc sladký.
Odlet se ale pomalu blíží, svezeme se pár zastávek na letiště a zjišťujeme, že musíme na terminál dva, odkud lítají nízkonákladovky. Musí se busem, je to opruz a terminál je neútulný hangár plný lidí. Necháme se zkontrolovat a čekáme na letadlo. Čekání mi zpříjemnil první zápisem od Petra, který je po čase opět na cestách a tentokrát až na New Foundlandu. Trochu závidím a těším se na zážitky! Nás už čeká jen let do Vídně a čekání dvě hodiny na bus do Brna. Tam budeme ve dvě ráno, už aby tahle nepříjemná část cesty byla za náma. Vrátíme se opálení, plni zážitků a taky hodně unavený. Jinak ty dovolený ani neumíme.
-M-
Napište první komentář