Budíme se do solidní zimy, asi zatím největší, v jaké jsme dosud spali. Na spacím místě nejsme sami a i druhý stan se budí brzy – je tedy jasné, že jsme zvolili „předodjezdové“ finální spací místo správně. Balíme stan a šlapeme poslední výstup na kopec Varvsberget, kde snídáme šneky s výhledem na relativně velké a živé město Örnsköldsvik.
Vlak nám jede po deváté, máme tedy ještě chvíli čas projít několik ulic a podívat se na první kilometr celé Höga Kustenleden – je to jen dřevěný pilot, žádný zázrak.
Trasa je kolem města navíc nějaká zamotaná a rozhodně nevede tak, jak je zakreslená v mapě – asi proto, že se všude dramaticky staví nové domy a bytovky. Až později ve vlaku zjišťujeme, že ve městě sídlí známá outdoorová a módní značka Fjällraven. Vědět to a mít čas, mohlo by být zajímavé navštívit jejich obchod.
Pět hodin ve vlaku končí v Uppsale – vystupujeme a dáváme si krátkou odpolední prohlídku příjemného univerzitního města, botanické zahrady i kavárny Victoria a jejich dortíků nebo lososových a krevetových toastů.
Katedrála nás moc neodrovnala, nejzajímavější muzem je pro rekontrukci zavřeno – tak alespoň všude ten Linné (narodil se tu) a studenti, kteří zjevně první týden výuky slaví zvláštním svátkem podobným našemu poslednímu zvonění – Uppsala každopádně žije.
Poslední hodina vlakem do Stockholmu mě solidně zabije: spal bych a stěží se zvedám, týden chůze s krosnou konečně doléhá. Bereme metro směr hotel (deset metrů čtverečních na pokoj je málo, fakt), sprcha, ICA pro rychlý nákup dobrůtek, a pak rovnou do postele. Velkoměsto ještě počká.
-T-
Napište první komentář